Kdyby někoho zajímalo, proč sem zase nic nepíšu, tak je to z toho důvodu, že mi den potom, co jsem napsala poslední článek, odešla grafika na noťasu, takže teď funguju bez (vlastního) počítače. A zjistila jsem, že se to vlastně dá zvládnout. Dokonce si ani neberu na byt taťkův netbook, stačí mi školní počítače (ať žije 24 hodin denně otevřená CPS), a o víkendech domácí, asi deset let starý stolní počítač. Rozhodla jsem se vzít to jako očistnou kúru a snažím se odvyknout si od celodenního vysedávání u komplu. Jde mi to nad očekávání dobře - jednak trávím dost času ve škole, hlavně v druhé půlce týdne, jednak jsem si napůjčovala hromadu zajímavě vypadajících knížek (konečně doháním svůj velký rest - vrhla jsem se na Pratchetta), taky mi vychází skoro každý týden chodit někam s Lidkou nebo Zuzkou, a hlavně jsem po dlouhé době vytáhla bavlnky a ve volných chvílích se bavím uzlíkováním náramků. Tohle je jedna z mála činností, na které nejsem zoufale gramlavá, a navíc mě to docela baví. Je to dobrá náhrada za bezduché hledání min a hraní Mahjongu - všechno jsou to činnosti, na které se nemusím na 100 % soustředit a místo toho můžu lítat myšlenkama kdekoliv, a na rozdíl od pitomého klikání má uzlíkování i viditelný výsledek. Zatím mám hotové tři náramky a až se v tom zase trochu pocvičím, chtěla bych zkusit vyrobit něco většího - jako například záložku do knížky.
Až se zase budu nudit u počítače, mám v plánu napsat další pokračování mého čtenářského deníku. Zatímco za minulý rok jsem dohromady přečetla (jenom?) okolo 30 knížek, za tento rok, čili celé dva měsíce, jsem jich zvládla už deset, (s tím, že román Pod Severkou, který se skládá z tří knížek po cca 600 stranách, počítám jako jednu knížku). S tímhle tempem jsem docela spokojená a doufám, že mi vydrží. Řekla bych, že příštích pár dnů až týdnů ještě jo, protože netuším, kdy můj chudák noťas půjde na opravu - nejdřív po mamčině výplatě, ale bůhví, jestli na to vůbec zbudou peníze... Vlastně mi nechybí ani tak samotný počítač, jako ta hromada muziky, co mi leží na momentálně nepřístupném hadru, plus vysedávání u YouTube a hledání nových hudebních pokladů. Školní věci zvládám většinou v CPS nebo v knihovně a když to moc hoří, pořád jsou na bytě dva další počítače, které si v případě nutnosti můžu půjčit. Například teď sedím v CPS a protože tu su už skoro 5 hodin (z toho jsem ale minimálně 4 strávila školníma záležitostma), odcházím. Třeba se zase brzo ozvu...
Žádné komentáře:
Okomentovat