pondělí 18. června 2012

Velký chlupatý letní hejt

Nechci lézt do zelí lidem z 1000vecicomeserou, protože ti svoje řemeslo umí dobře, ale teď si prostě musím udělat dobře jedním velkým nenávistným článkem. Přišlo léto a s ním vysoké teploty, které znemožňují člověku nosit pohodlné dlouhé kalhoty, pokud se nechce uvařit. Dlouhé kalhoty mají výhodu v tom, že zakrývají, co je pod nima - chlupy! Jenže když je venku třicet ve stínu, holt musí jít dolů kalhoty a protože to velí současná estetická norma, tak i chlupy. Jo, souhlasím s tím, že chlupaté nohy nejsou nijak vábné na pohled, obzvlášť, pokud ty chlupy mají skoro černou barvu, tak jak moje. Co ale bytostně nesnáším, je proces odchlupování. Jsou v zásadě tři možnosti - laser, který u mě kvůli ceně nepřipadá do úvahy, takže zbývá holit (případně depilovat nějakým krémem), což v mém případě vydrží tak necelého půl dne, než ty potvory zas vylezou, nebo epilovat pomocí toho krutého mučícího přístroje nebo vosku. Nechápu, jakým způsobem se dá dosáhnout těch reklamně úžasných hladkých noh, já to většinou vzdávám, když můj porost zřídne tak na polovinu. Dneska jsem se překonala a vyškubala toho ještě víc, ale i tak se mi zatím nikdy nepovedlo dotáhnout věc do konce tak, abych ty zbytky potom nemusela ještě oholit. Navíc jsem u toho vždycky příšerně zpocená, i když to může být tím, že se takhle týrám jenom v době, kdy je parno, a jindy si radši dám delší kalhoty, aby to nebylo vidět.
A ještě další chlupatou věc nemám ráda - proč mi sakra roste knír? To jsem chlap nebo co? Jo, já vím, že v tom nejsem sama, ale je to tak otravné... ještě štěstí, že není zas tak moc vidět. A taky nesnáším, když dokončím odchlupovací proces, vylezu z koupelny a pak v jiném světle objevím chlup, nebo dokonce chlupy, které unikly epilátoru i žiletce, takže se musím do té koupelny zavřít znovu a skoro naslepo to opravit, protože v tom koupelnovém světle to prostě nevidím.

FFFFFUUUUU, já chci zimu!

pátek 15. června 2012

Playlist dnešního večera

Všechny zkoušky hotové! YEAAAH!!! A za odměnu si dáme výplach z jůtůbové historie (čili písničky, které mám v oblíbených, v pořadí, v jakém mi je jůtůb momentálně náhodně přehrává).

Richard Genée: Insalata Italiana


Tohle bych chtěla někdy zpívat, páč je to úžasné a divácky vděčné. Zpívá to spousta sborů, takže Jůtůb je toho plný a určitě se někde najde i lepší verze, ale z těch několika, které jsem viděla a slyšela, se mi nejvíc líbila tahle. Najdou se i čistě zpívané verze, ale tohle podle mě trochu toho herectví potřebuje.


Petr Hapka: Kocour se schoulil na tvůj klín


Jedna z nejkrásnějších českých písniček. Když nemám chuť na metal ani rock, Hapka s Horáčkem jsou výborná volba (teda ne že bych je měla nějak moc naposlouchané, ale aspoň takové klasiky jako tohle nebo Dívám se, dívám znám moc dobře).


The Offspring: The Kids Aren't Alright


Offspringy jsem začala poslouchat poměrně nedávno a tohle je asi druhá (nebo třetí?) písnička, která mě chytla. Na tohle by se skvěle řádilo na koncertě.


Sunrise Avenue: Welcome To My Life


O téhle písničce jsem tu už psala, takže jednoduše - je nádherná.


Gate Crasher: Poker Face


Lady Gagu nemusím, ale občas v rockové verzi ty písničky dost často nejsou špatné. A naživo jsou ještě lepší :)


Tarja Turunen: Maamme


Kompletní verze finské hymny s jednou moc dobrou zpěvačkou :) Ještě to mám kdesi založené i ve sborové úpravě (taky hodně povedené), ale tam jim bohužel chybí prostřední švédská sloka.


Dan Bárta & Bobby McFerrin


Setkání dvou úžasných zpěváků nemůže dopadnout jinak, než úžasně.


Daniel Landa: Bílá hora


Proč jsem se tohle ještě nenaučila na kytaru? Dyť jsou tam jednoduché akordy, tož bych si příště, až to chytím do ruky, mohla vzpomnět.


Jaroslav Samson Lenk: Už to nenapravím


Tohle už jsem na kytaru hrála a myslím, že jsem o tom i psala. Jedna z písniček převzatých od rodičů a vhodných k táboráku nebo k jiným kytarovým akcím.


Apocalyptica: Romance


Bez Apo by to nešlo, to doufám chápete :D Eiccův sexy hluboký hlas a Perttu oblečený v... rybářské síti? V jakémsi rozhovoru mluvili o tom, jak kdysi vypadali (např. Paavo s dlouhýma vlasama a Eicca s krátkýma), no a P. zmínil své období, kdy hrával v rybářské síti. Ale jemu sluší všecko :D


Shinedown: Simple Man


Už to vypadalo, že tu nebude žádný metal, ale přece aspoň něco. Originál od Lynyrd Skynyrd není špatný, ale tohle je ještě o něco lepší.


Jean Sibelius: Finlandia



Finsko začarované do hudby, aneb Sibeliova Finlandia. Taky už jsem ji tu někde ukazovala. Spousta Finů ji chtěla za hymnu, ale bohužel to není zrovna písnička, kterou by mohly zpívat masy necvičených hlasů, takže místo ní je hymnou jednodušší Maamme.


A tímhle bych to mohla ukončit. YouTube mi sice chrlí další a další zajímavé písničky, ale už tak je toho moc, takže toť pro dnešek vše. Enjoy!

pondělí 11. června 2012

Umírám

Takhle nepřipravená na zkoušku jsem snad ještě nebyla. Proč se z toho sakra nejde odhlásit? Ale vlastně bych neměla kdy jindy na to jít - ve čtvrtek mají plno a na další termín už budu snad v Itálii. Neumím ani půlku témat, jdu spát a budu doufat, že když zítra ráno vstanu v 6, tak se mi to podaří nějak dohnat. A hlavně budu doufat, že si ty témata budu moct vybrat sama, takže jim tam povykládám něco o Čapkovi a Vieweghovi a oni na mě budou hodní a dají mi to. Uáááá, já nechciiii! Já už chci prázdninyyyy!!!

To chce nějaký dobíječ energie. Ale jaký? Tom docela funguje, poslední dobou taky chlapci z Foo Fighters (dneska jsem viděla nějaký rozhovor s Davem a Taylorem, kde se bavili mimo jiné o svých miminkách - úúúžasné :D)... a proč sakra zapomínám na Perttua? Doufám, že mi to odpustí :D No nic, hyvää yötä, menen kuolla.

Never ending exams

Až budu mít zase někdy tak blbý nápad, jako bylo zapsat si tenhle semestr předměty za 40 kreditů, tak mi to, sakra, někdo rozmluvte! Poslední týden mám dojem, že mi mozek soustavně odmítá přijímat jakékoliv další informace. Je sice možné, že za to trochu může i moje nová kamarádka angína, ale moc velkou vinu jí dávat nemůžu, protože kromě prvních dvou dní jsem neměla ani teplotu a navíc jsem do toho zvládla napsat zkoušku z teorie literatury. Čtvrteční dějiny už ale nevyšly, takže si je tenhle čtvrtek pro velký úspěch zopakuju. Dnešní latinu jsem dala, ale na zítřejší moderní literaturu jsem se ještě ani nepodívala. Tak jsem zvědavá, jak se to vyvrbí.
Ale abych si jenom nestěžovala, pořád tu mám něco, na co se můžu těšit. Zaprvé - ve středu máme v plánu Avengers v kině a následný babinec (psala jsem už, že jsem se zamilovala do Toma Hiddlestona?), příští středu absolvenťák se sborem a dva dny nato odjezd do Itálie s mamkou. A už je mi srdečně jedno, jestli do té doby stihnu ukončit všecky předměty - prostě tam pojedu, ať se děje, co se děje. Už nutně potřebuju vypnout.

Bah! I will destroy you all!


středa 6. června 2012

Tom Hiddleston will kiss me :D

Od včerejška ujíždím na videích s Tomem Hiddlestonem. Taky občas s jinýma Avengerama, třeba s Chrisem Hemsworthem, ale Tom prostě vede (i když Thora mám radši než Lokiho). A po tomhle ho už asi nikdo nepřekoná:


pondělí 4. června 2012

Nemocinkaná

Aby toho uprostřed zkouškového nebylo málo, su zas nachcípaná. Včera jsem měla v plánu se učit, ale moc to nešlo, protože jsem dostala teplotu a furt se mi chtělo spat. Ale vypadá to, že jsem tu dnešní zkoušku snad i dala. Možná. Nejlepší je, že si pořád nejsem jistá, jestli mám jenom rýmu, nebo angínu - zatím mě spíš bolí v krku, takže by to mohla být i ta angína, ale doufám, že není - rýma je sice otravná (obzvlášť, když je to tento rok snad už popáté), ale s angínou bych musela k doktorce, kterou jsem, jenom tak mimochodem, v životě neviděla, to by znamenalo, že musím z Brna do Hodonína a pak zase okamžitě zpátky, abych mohla dál zkouškovat, no a brát antibiotika v přesně danou dobu taky není úplně to ořechové... Takže doufám, že to buď urychleně zmizí (nereálné), nebo se z toho aspoň vyrobí ta rýma (ráno to tak docela vypadalo, ale pak to zas přešlo). No, pěkné je to.

A ještě k Game of Thrones - chudák Skřet! To si nezasloužil! Ale teda, ne že bych to nečekala, přece jenom už něco vím jak o Joffreym, tak o Tywinovi. A taky by mě zajímalo, co bude se Sansou, poslední dobou ji začínám mít docela ráda. No, uvidíme. Asi bych si to měla konečně přečíst.

sobota 2. června 2012

Jeden unavený večer uprostřed zkouškového...

Uvažuju, že bych konečně mohla někomu říct o tom, že mám blog, aby to tu taky někdo četl :D Ale zase si nejsem jistá, jestli vlastně chci, aby to četli moji známí. Takže asi zatím nic. Ale stejně je možné, že to někdo z nich čte - já taky čtu několik blogů lidí, které mám okolo sebe a myslím si, že nemají tušení, kdo všechno vlastně ty jejich výplody čte. Někdy je to zvláštní pocit. Ale zatím mě nikdo nikde nepomlouval, tak je to v cajku :D Taky jsem si změnila podpis - na Apofóru jsem začala používat přezdívku Arya a je to rozhodně lepší jméno než Černá kočka, takže jsem Aryu přetáhla i sem. Proč Arya? Jednoduché - je to moje oblíbená postava hned ve dvou sériích - Odkaz dračích jezdců od Paoliniho a Píseň ledu a ohně od Martina. Nemyslím si, že by ve mně někdo mohl některou z obou Aryí vidět, ale to jméno se mi prostě líbí.

To zkouškové by už mohlo skončit. Mám před sebou ještě čtyři zkoušky a samostatná četba je na tom taky pořád bídně (ani nevím, jestli to vůbec můžu ještě Ilmarinenovi posílat, páč netuším, jestli vyhlásil nějaký deadline). Dneska jsem strávila celý den s teorií literatury - kupodivu to nebyla tak hrozná nuda, jak jsem si myslela, nejspíš proto, že mi spousta pojmů nebyla úplně neznámých. Ale pořád mám na zítra pořádný kus práce (bůhví, jestli to vůbec stihnu). A pak budu mít tři dny na naučení dějin, což je naprosto úchvatné, a příští týden v pondělí latina a v úterý moderní česká literatura, na kterou jsem vůbec nechodila... uááááá, už potřebuju ty prázdniny, nebo mi jebne! Proč jsem si, já blbec, zapisovala 40 kreditů? Ale jak se znám, tak si toho na příští semestr zapíšu zase moc, teda pokud mi to sedne do rozvrhu. Spousta předmětů je docela lákavých a já, blázen do jazyků, se modlím, aby se mi do rozvrhu vlezla finština, estonština, švédština, japonština i němčina (a možná druhá půlka latiny, co z ní teď budu dělat tu zkoušku). V úterý jsme šli s Katkou a Řádkem za Petrou podebatovat o tom, jestli je lepší estonština, nebo litevština, a přestože jsem to nečekala, definitivně jsem se rozhodla pro estonštinu. Jednak proto, že má s finštinou přece jenom něco společného, takže budu mít míň práce se slovní zásobou, a o to víc energie můžu vrhnout na další jazyky, a taky proto, že estonštinu tady skoro nikdo nepřekládá, a pokud bych zjistila, že jsem toho schopná, tak by překládání estonštiny mohlo být docela perspektivní.

Na co se teď těším? Až se v pondělí po té pitomé zkoušce podívám na poslední díl Game of Thrones! Poslední díl byl super a asi miluju Tyriona! Je to vlastně jediná mužská postava, kterou mám v tom seriálu ráda a doufám, že mi neumře (ale tuším mi kdosi říkal, že prý ne, tak je to v cajku). Při té bitvě mě napadlo, že by z něho mohl být dobrý král - rozhodně má schopnost motivovat a vést svoje lidi. A nenapadá mě, kdo z té sebranky by ho mohl trumfnout. Nevím, čím to je, ale ženské postavy mám v téhle sérii většinou radši, než chlapy. V první sérii to byla hlavně Daenerys, i když ta je posledních pár dílů docela otravná, a pak Arya (samozřejmě). Tu mám ráda doteď, ale k ní přibyly ještě Brienne a asi i Yara (Theonova sestra), i když u ní si ještě nejsem jistá. To je vlastně jedna věc, kterou na Martinovi obdivuju - jeho postavy jsou natolik plnokrevné, že u nich dost často nejde říct, jestli jsou dobré, nebo zlé, protože se třeba chvíli chovají jako naprostí klaďasové a do toho udělají nějakou koninu hodnou toho největšího parchanta. Každý má své dobré i zlé vlastnosti - hm, asi s výjimkou Joffreyho. Doufám, že brzo chcípne, parchant! :D No, a když zase bude strááášně dlouhá pauza před třetí sérií, tak bych si konečně mohla přečíst ty knížky. První díl už na mě čeká ve skříni, ale vytáhnu ho, až úspěšně odzkouškuju (a asi si ještě předtím přečtu Inheritance - přece jenom chci vědět, jak to dopadne, a u GoT to vím).

Tož to by asi bylo pro dnešek všechno. Hyvää yötä kaikille!

Když jsem byl maličký pacholíček

Dnešní článek nepatří moc do kategorie "Co poslouchám," ale vzhledem k tomu, že se mi zatím nechce zavádět kategorii "Co hraju," tak to šoupnu sem. To jsem si tak přes týden postupně vzpomínala na text jedné písničky, kterou má můj taťka v jednom ze svých ručně psaných zpěvníků. Trvalo mi to strašně dlouho, pořád jsem hrála jenom čtyři sloky, i když jsem věděla, že to stoprocentně má slok pět. Až ve středu ráno, přehrála jsem si čtyři sloky, odcházím na zkoušku ze sociolingvistiky, a najednou jsem si vzpomněla! (Ne, zkoušku to moc pozitivně neovlivnilo, mám D.) No a protože si myslím, že se tenhle text ještě ve vodách internetu nevyskytuje, páč ho neobjevil ani pan Google, tak ho dám sem. Melodie je známá, akordy jsou jednoduché, hraju v A-dur, takže se střídá A-E-A-E-D-A-E-A.


Když jsem byl maličký pacholíček

Když jsem byl maličký pacholíček,
šlápl mi tatíček na malíček.
Malíček mě bolel tolik,
proč je můj tatíček alkoholik.

Tatíčku, prosím tě, nech té žitné,
nebo ten líh v tobě jednou chytne.
Jestli nepřestaneš, tak sem
zavolám hasiče s minimaxem.

Kdyby jsi, tatíčku, nepil koňak,
mohl jsi být švarný ajznboňák.
Protože ty jsi flamendr,
propil bys závory, komín, tendr.

Kdyby jsi, tatíčku, nepil režnou,
mohls nás opustit smrtí běžnou.
Kdyžs měl v režné potěšení,
proč, proboha, lezls na lešení?

Každý se přesvědčí na svý oči,
kdo pije, že s tím se země točí.
Přijdeš na to jak Koperník,
až párkrát upadneš na ciferník.

pátek 1. června 2012

Team

Tenhle článek si zaslouží být napsaný pěkně za čerstva, dokud mě ještě bolí nohy a za krkem. Za tenhle stav může Palo Habera a celý Team, kteří včera okupovali Rondo spolu s pořádným davem fanoušků. Nevím, kolik lidí se vleze do plného Ronda, ale bylo nás tam fakt hooodně, tribuny byly skoro zaplněné (Palo k lidem, kteří seděli na tribunách úplně u pódia: "Už vám niekto povedal, že odtiaľ prd vidno?" - jo, já vím, že ta věta vlastně není vůbec vtipná, ale mám ve zvyku se smát i takovýmhle koninám, obzvlášť, když mám dobrou náladu, což jsem včera rozhodně měla).
Předkapela se jmenovala Horská chata, pochází z Martina a nebyla vůbec špatná. Vlastně mám k jejich vystoupení jedinou výtku - debilní zvučení. Měla jsem za to, že se to stává jenom na "amatérštějších" akcích a ne v Rondu, ale evidentně jsem se spletla. Klasika - zpěváka přeřvávaly kytary a bicí, takže mu nebylo rozumět. To je ten zvukař hluchý, nebo k němu šel jiný zvuk než k nám, nebo čím to sakra bylo? Naštěstí u Teamu už tenhle problém nebyl. Jo, a taky jsem si při té první kapele uvědomila, že jestli někdy chci mít vlastní metalovou kapelu, tak bych měla zapracovat na své fyzičce :D Myslím, že výkon, který podali hlavně kytarista a basák, by se klidně mohl rovnat výkonu některých fotbalistů :)
Teamáci nastoupili pěkně zostra - první písnička byla Mám na teba chuť, takže jsem si konečně mohla zaskákat a zazpívat (zahulákat?). Pak hráli pár míň známých věcí, větší hity se dostavily až v druhé půlce (přesně tak, jak jsem to čekala, protože jsem si to přečetla na jejich webu ;)). Zahráli skoro všechno, co mám od nich ráda (čili ty větší hity) - od Boli sme raz milovaní, přes Držím ti miesto, Láska, necestuj tým vlakom (tu jsem si oblíbila nedávno díky klipu - psala jsem tu už o něm, nebo ne? Ani nevím...), Severanku (můžete hádat, proč ji mám ráda :D), Malú nočnú búrku a Miesto, kde spávajú vtáci až po Krátke lásky. Za normálních okolností nemám moc ráda Reklamu na ticho, protože jsem ji jednu dobu slyšela odevšad a tak jsem se jí přeposlouchala, ale jako přídavek byla dobrá. Asi jediná další písnička, kterou bych si ráda dala na živo a nedostala jsem ji, je Odchádzajú. Ale jinak jsem s programem naprosto spokojená.
Další věc, která se mi včera hodně líbila, byly světelné efekty. Měli to kluci dobře vymyšlené a dobře udělané. Vlastně celý vizuální dojem ze včerejška je perfektní, protože jsme se s Liduš dostaly do druhé řady. To mělo dvě zásadní výhody - jednak to, že jsme viděly skoro všechno na pódiu, a jednak to, že se na nás dostala voda, kterou roznášeli hlavně v druhé půlce koncertu (Palo: "Je tu vedro, že? Jak hovädo!"). Zábavné bylo taky, když na pódiu přistávali plyšáci (Palo: "Čo sme v Superstar? Čo som Harich? Boli doby, kedy nám hádzali podprsenky a nohavičky!"). Palo je napřed rozhodil do davu, ale než koncert skončil, měl je znovu na pódiu a ještě ve větším počtu. By mě zajímalo, co s nima bude dělat :D
Co napsat na závěr? I když bylo tohle turné označované jako "rozlučkové," už jsem kdesi četla, že to asi tak úplně pravda nebude, Team bude fungovat dál, akurát už nebude jezdit po velkých halách. Na jednu stranu je to sice tak trochu podvod na lidi, nebo jinými slovy marketingový fígl, ale myslím si, že jestli tohle nejsou poslední koncerty Teamu, tak to nikomu vadit nebude!