Dnešní článek nepatří moc do kategorie "Co poslouchám," ale vzhledem k tomu, že se mi zatím nechce zavádět kategorii "Co hraju," tak to šoupnu sem. To jsem si tak přes týden postupně vzpomínala na text jedné písničky, kterou má můj taťka v jednom ze svých ručně psaných zpěvníků. Trvalo mi to strašně dlouho, pořád jsem hrála jenom čtyři sloky, i když jsem věděla, že to stoprocentně má slok pět. Až ve středu ráno, přehrála jsem si čtyři sloky, odcházím na zkoušku ze sociolingvistiky, a najednou jsem si vzpomněla! (Ne, zkoušku to moc pozitivně neovlivnilo, mám D.) No a protože si myslím, že se tenhle text ještě ve vodách internetu nevyskytuje, páč ho neobjevil ani pan Google, tak ho dám sem. Melodie je známá, akordy jsou jednoduché, hraju v A-dur, takže se střídá A-E-A-E-D-A-E-A.
Když jsem byl maličký pacholíček
Když jsem byl maličký pacholíček,
šlápl mi tatíček na malíček.
Malíček mě bolel tolik,
proč je můj tatíček alkoholik.
Tatíčku, prosím tě, nech té žitné,
nebo ten líh v tobě jednou chytne.
Jestli nepřestaneš, tak sem
zavolám hasiče s minimaxem.
Kdyby jsi, tatíčku, nepil koňak,
mohl jsi být švarný ajznboňák.
Protože ty jsi flamendr,
propil bys závory, komín, tendr.
Kdyby jsi, tatíčku, nepil režnou,
mohls nás opustit smrtí běžnou.
Kdyžs měl v režné potěšení,
proč, proboha, lezls na lešení?
Každý se přesvědčí na svý oči,
kdo pije, že s tím se země točí.
Přijdeš na to jak Koperník,
až párkrát upadneš na ciferník.
Žádné komentáře:
Okomentovat