Anúna: Riu Riu Chiu
Odkaz na tuhle vokální skupinu jsem objevila dneska na FB, sice s jinou písničkou, ale po chvilce klikání na mě vybafla tahle naprosto úžasná verze Riu Riu, takže jim dneska v průběhu celého dne pořádně zvyšuju sledovanost.
Sextet +: Loch Lomond
Když jsem tak poslouchala Anúnu, proklikla jsem se i k jejich verzi Scarborough Fair a pak jsem si vzpomněla, že stejnou písničku nazpívala i tahle banda. Ale od nich se mi nejvíc líbí právě Loch Lomond (a kdybych si teď vzpomněla, jestli ho tehdy na Gymnasia Cantat zpívali, nebo jsem ho objevila až na FB... fakt už nevím, musela bych najít ten starý program GC).
Dan Bárta: Planetám
Dan Bárta sice není typický představitel mého playlistu, ale poslední dobou se tam vyskytuje čím dál častěji. Asi bych se neměla tolik vyhýbat české muzice, páč si to někteří evidentně nezaslouží.
Shinedown: Bully
Přitvrdíme, aby někdo neřekl, že to nejsem já. Může mi někdo vysvětlit, proč jsem tohle objevila až dneska?
The Rasmus: I'm a Mess
Pořád jsem se nerozhodla, co si o tom mám myslet. Začátek zní sice jako přesně ten popík, který vůbec nemusím, ale refrén je perfektní a nebezpečně chytlavý. Nejspíš to bude stejné jak u Livin' in a World Without You, které se mi ze začátku taky moc nelíbilo, ale postupem času jsem tomu přišla na chuť. Článek o novém albu mám v plánu.
Amorphis: Mermaid
Už vííím, co jsem sem chtěla hodit! Amorphis, první ze silné trojky skvělých metalových kapel, kterou poslední dobou omílám furt dokola. Jejich loňské album nemá chybu!
Epica: Cry for the Moon
Do mojí silné trojky dál patří Epica. Simone má nádherný hlas a Mark je nádherný :-)
Sebastien: Lake of Dreams
No a poslední součást trojice jsou Sebastien, o kterých jsem už psala. Tahle písnička má docela chytlavý refrén.
Apocalyptica: Shadow of Venus
Nebyla bych to já, abych sem neprotlačila i Apocalyptiku. Tohle je poslední písnička z deluxe verze 7th Symphony a z nějakého důvodu jsem tak nějak zapomněla, že vůbec existuje, což byla samozřejmě chyba, protože spolu se Sacra a Quasimodem patří k těm nejlepším z alba.
Sonata Arctica: Flag in the Ground
Viděla jsem docela dost naštvaných reakcí na poslední album Sonaty (měla bych si odvyknout říkat poslední, páč za měsíc vychází nové), něco jako že to už není Sonata, jaká bývala. Podle mě je to jejich (zatím?) nejlepší výtvor. Flag in the Ground jsem vybrala samozřejmě proto, že ji mám nejradši - už jsem dneska něco psala o happy endech :-)
Bonus: Poslední track
Tak jo, metalu by bylo pro dnešek dost, tak si dáme něco úúúplně jiného. Bonuse jsem začala poslouchat, když se všude tak strááášně moc mluvilo o těch nových hudebních cenách a taky se strááášně moc mluvilo o něm. No, néni to špatné (a článek mám taky v plánu... už hodně dlouho...).
Dan Bárta: Píseň hraboše
Juj, nějak se mi to dneska rozrostlo víc, než jsem měla v plánu. Takže nakonec něco nenáročného a bude to opět Dan. No prostě ráááj, malý ráj!
Žádné komentáře:
Okomentovat