Mám rýmu jak dělo. Už zas. Už mě to fakt nebaví, páč jsem ji letos dostala minimálně potřetí, tentokrát ještě silnější než minule. Asi jediným pozitivem je, že mám důvod nevylízat z postele (ať žije můj noťas!). Říkala jsem si, jak budu furt čučet na filmy, ale dopadlo to tak, že spíš čtu blogy a zprávy a když už na něco hledím, tak je to poslední díl Game of Thrones a pak Partička, hlavně slovenská - teda ne že bych měla něco proti české, ale Slováci mi přijdou zábavnější a taky se mi líbí, že mají širší obsazení, takže se tam můžou střídat. Moji ideální sestavu by tvořili asi Lukáš Latinák, Petra Polnišová, Roman Pomajbo a hlavně Ďuri Kemka, obzvlášť, když něco hádá. A taky miluju Dana Dangla, který dostává naprosto bezkonkurenční záchvaty smíchu několikrát během každé hry, až se divím, že ten stůl ještě stojí (ale jo, vypadá docela kvalitně).
Původně jsem vlastně neměla v plánu psát o Partičce, ale o jediném filmu, který jsem za tenhle týden viděla, a tím je Sweeney Todd. Viděla jsem ho teď poprvé, což svědčí o tom, jaký jsem filmový barbar. Důvody, proč jsem se rozhodla to napravit, jsou dva - jednak to, že ho režíroval můj oblíbenec Tim Burton, a hlavně skvělé herecké obsazení - Johnny Depp a Helena Bonham Carter, jak je u Burtona obvyklé, pak Alan Rickman, kterého žeru minimálně tak jak Johnnyho, a z dalších postav třeba Timothy Spall, kterého jsem si sice až do teď nepamatovala podle jména, ale Červíčka samozřejmě poznám. No a za zmínku stojí taky Jamie Campbell Bower, na kterého se, stejně jako na Johnnyho a Alana, rozhodně dá dívat. Vlastně je to docela pěkná sbírka pěkných chlapů.
Hlavní dějové linky jsou ve filmu dvě - motivem první je pomsta za starou křivdu, druhá je klasická zakázaná láska. Dál se ve filmu objevuje spousta krve a mrtvol (z hlavních postav vlastně přežijí jenom dvě) a taky písniček (kdo by to u muzikálu čekal, že). Ale abych řekla pravdu, hudebně mě tenhle film nijak neoslovil, lépe řečeno z písniček si nepamatuju ani ň, na rozdíl třeba od Mrtvé nevěsty. Výtvarně je na tom film o dost líp, protože je to prostě Burton. A celkový dojem? Dooost dobrý. Co taky čekat od takovéhle sestavy. Johnny i Helena jsou prostě v těchhle vyšinutých polohách perfektní. Ten film se mi taky trefil do nálady - nechtěla jsem nic ukrutně vtipného (nejspíš protože jsem byla v tomhle směru naprosto uspokojená Partičkou), takže taková pěkná směska hororu a romantiky byla přesně to, co jsem potřebovala. Líbil by se mi sice nějaký happy-end, aspoň jeden závěrečný záběr na Anthonyho a Johannu, jenže za tuhle chybu nemůže film, ale moje rozpoložení. Když o tom přemýšlím s odstupem, takhle otevřené je to možná ještě lepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat