Nápisy

To jsem tak včera dopsala test a nechtělo se mi ještě odevzdávat, tak jsem se vrhla do studia malůvek a nápisů na lavici přede mnou. Je jedno, na jakém stupni školy se člověk zrovna nachází, pomalované lavice jsou všude od základek po výšky. Malůvky nechme stranou, ty si nepamatuju, ale zaujaly mě oba nápisy.

První nápis hlásal: "Jsem všude." Když člověk nemá co dělat, přemýšlení o tom, co někoho vede k takovéto myšlence a následně k jejímu zvěčnění na školních škamnách, je docela zábavné. Vzhledem k tomu, že fyzikální podmínky tohoto světa jaksi vylučují možnost, že by se dotyčná osoba nacházela na několika místech zároveň, nabízejí se podle mě tři možnosti: buďto se tento člověk nacházel "všude" postupně, nikoliv zároveň, nebo se "všude" nacházel díky existenci v paralelních realitách, nebo se tam nacházel ve své hlavě, tedy v přání nebo snu. Třetí možnost se mi zdá nejpravděpodobnější. Na to samozřejmě navazuje otázka, proč by člověk měl chtít "být všude." Nejsem si jistá. Já to nechci. Vím, kde jsem, vím, kde bych chtěla být, kde bych mohla být a kde naopak být nechci. Všude je moc široký pojem na to, aby se v podmínkách našeho světa dal zvládnout, i když se mu možná dá přiblížit, pokud tedy budeme uvažovat jenom podmínky povrchu naší planety... ale to je zase natolik malý prostor vzhledem k velikosti celého vesmíru (o které tuším nemáme ani tušení), že se vlastně s obsahem slova "všude" moc nekryje. Takže člověk, který by chtěl "být všude," má asi ukrutnou smůlu, že se mu to nejspíš nepodaří.

Teď mě ale napadlo, že pokud se odpoutáme od toho, že "být někde" znamená, že se tam nachází naše tělesná schránka, tak by to nemuselo být zase tak nereálné. O Bohu se taky přece říká, že je všude. Kdyby člověk ztratil fyzickou podobu (ať už krátkodobým opuštěním těla, nebo po smrti), mohl by se vlastně chovat stejně jako Bůh, tedy vyskytovat se tam, kde se mu právě zamane. A je tedy teoreticky možné, že by mohl být na mnoha, nebo klidně i na všech místech zároveň, tedy "všude." No, zajímalo by mě, co by na to říkal autor tohoto nápisu.

Nejsem si jistá, jestli druhý nápis má na svědomí jeden člověk, nebo dva, ale to je jedno, protože obě části patří k sobě. První část tvoří velkými písmeny napsané slovo "TYGR", pod tím je už malými připsané "uškrcenej páskem." Nevím, jestli obě písma jsou shodná, nebo ne, a jestli tedy nápis má autora jednoho, nebo víc, ale to je úplně jedno. Tady by to chtělo vizualizaci obsahu tohoto sdělení. Představte si mrtvého tygra, který má okolo krku pásek od kalhot. Jak velký krk má vlastně tygr? Jak velký pásek by tedy bylo nutné použít? A je možné vlastně uškrtit tygra páskem, aniž by člověk sám přišel k úhoně? Taky mě zajímalo, jestli Google zná nějaký obrázek na tohle téma, takže jsem napsala "tygr uškrcenej páskem" a dala vyhledat obrázky. Výsledek - co z toho má proboha něco společného s uškrceným tygrem? Jo, občas se objeví nějaká fotka lidí, o kterých se v příslušných článcích píše, že byli uškrceni, dál několik předmětů, kterýma by se dalo někoho uškrtit, ale tygr ani jeden. Zato na mě vybaflo několik obrázků delfínů, ryb a jiné mořské havěti! Kde to má souvislost, mi zatím zůstává utajeno.

Ještě sem připíšu jeden nápis, který už ale není ze školní lavice, nýbrž ze zdi, která se táhne podél šalinové tratě mezi zastávkama Celní a Krematorium. Fascinuje mě celé dva roky, co okolo něho jezdím. Nějaký přemýšlivý člověk tam totiž nastříkal slova "během chůze." No není čeština nádherný jazyk? Takže pokud někdo znáte toho primitiva, co tenhle inspirativní nápis nedávno zkazil jakousi nečitelnou černou čmáranicí, jenom aby si dokázal, jaký je king, ubližte mu, prosím, za mě.