Blonďatý Perttu je hezký, ale černovlasý je naprosto neodolatelný. Někdo by mu měl říct, ať se obarví zpátky na černo.
Včera mi konečně došel můj příšerně drahý narozeninový dárek - Apofotoknížka, Apotričko, ApoCD a ApoDVD Reflections Revised. Ještě štěstí, že nikdo nebyl doma, protože jsem začala skákat a ječet jako šílená. Vzhledem k tomu, že jsem právě měla v ruce nůž, abych se dostala do toho balíku, mohla být tahle situace pro náhodné kolemjdoucí poněkud nebezpečná. Obsah balíku jsem samozřejmě musela okamžitě prozkoumat. Naštěstí u toho nebyla mamka, protože by mi ho určitě zabavila a dala až za dlouhých deset dní k narozeninám.
CD a DVD jsou úžasné dle očekávání. Rozhodla jsem se zlegalizovat si svoji hudební knihovnu a samozřejmě musím začít tím nejlepším. Od Apo jsem měla jenom 7th Symphony, protože jsem ji vyhrála v jedné soutěži Battery Energy Drinku, takže jsem se musela rozhodnout, co si pořídit teď. Nejvíc jsem váhala mezi Reflections, Apocalyptikou a Cultem, protože všechny tři jsou naprosto úžasné, ale nakonec vyhrálo Reflections, protože obsahuje ty největší poklady - Epilogue a Conclusion, a pak třeba taky Prologue a Seemann patří mezi moje nejoblíbenější.
Tričko je taky super - jmenuje se Cello Royal, vypadá takhle a z těch, co jsou na výběr, je určitě jedno z nejhezčích. A navíc je na něm napsané Helsinki a Finland :) Kromě toho jsem stejně na výběr neměla, protože jsem brala knížku a tričko v balíku, který byl o pár (ale fakt jenom o pár) éček levnější.
No a knížka je absolutně super! Ne že bych to nečekala, protože Ville je týpek a navíc měl velice fotogenické objekty. Co mě ale dostalo - je tam strašně moc fotek z Prahy a možná i odjinud z ČR. První jsem objevila hned za sérií "Story in the woods," kterou hodili i na FB (a tuhle fotku, jak se Paavo a Perttu drží za ruce, mám od té doby na ploše). Napřed je tam Eicca někde na střeše a pak i s výhledem, který mi připomíná Prahu (ale můžu se mýlit). Potom tam divočí v jakési středověce vypadající místnosti a jedna s fotek je u štítu s českým lvem. Sice hodně stylizovaným, ale českým. (Chvíli jsem váhala, jestli není finský, ale pak jsem přišla na zásadní rozlišovací znamení - český lev má dva ocasy, zatímco finský má jenom jeden zatočený. Kromě toho finský lev je zlatý a český stříbrný, měl by mít zlatou korunu, kterou na tom štítu neměl, ale jak už jsem psala, ten štít byl hodně stylizovaný.) Dál je tam několik fotek v ulicích s českýma nápisama a nakonec, když už jsem si myslela, že jsou zase jinde, je tam pár fotek z jakéhosi stadionu, za kterým jsou paneláky. To vypadá česky, říkám si, a samozřejmě - na poslední stadionové fotce je budka s nápisem "Domácí." A jsme doma. Mám dojem, že tyhle fotky vznikly přesně v té době, když jsme tam loni s Liduš (a vlastně taky s Aimi) byly - to se pozná podle Perttuovy nepřehlédnutelné modré mašle ve vlasech :D Ten chlap je prostě geniální :D A musím končit, nebo z toho bude zamilovaný článek o Perttuovi a to by nikdo číst nechtěl.
Žádné komentáře:
Okomentovat