Sakra dlouhý deníček

Tenhle týden jsem se rozhodla trochu zkulturnit naši rodinu. Napřed jsem vytáhla taťku na Batmana a pak oba rodiče na Fleret. Batman byl samozřejmě super, i když dvojka se mi líbila víc. Joker je asi tisíckrát charismatičtější záporák než Bane. Ale ten konec se jim povedl. A myslím, že taťka si musel v tom kině připadat divně, páč tam byl asi nejstarší, nebo možná druhý nejstarší :) (viděla jsem tam ještě jednoho šedovlasého pána, ostatní byli dvacátníci, maximálně třicátníci).

V pátek jsme využili toho, že v rámci předhodové zábavy tu hráli Flereti a to zadarmo, takže jsem se rozhodla vyvenčit rodičovstvo. Flereti měli hrát od devíti, ale tou dobou teprve začínala nějaká paní práskat bičem, takže na kapelu se dostalo až skoro v 21.45. Mamka šla po prvních asi patnácti minutách dom, protože byla jednak celý den příšerně unavená, a jednak to na ni bylo moc hluku. Taťka taky tvrdil, že je to moc nahlas, takže se mnou určitě nepůjde blíž k pódiu. Já jsem žádné nepříjemné pocity nezaznamenala, jelikož jsem zvyklá na větší hluky, takže když se začal zaplňovat prostor před pódiem, kde předtím práskala ta kovbojka, prosmýkla jsem se tam taky. Flereti byli super, jenom škoda, že od nich neumím víc písniček, takže jsem si mohla zabékat jenom Zafúkané, Šak máte nalété a Kurník šopa tož to ne! (A tušim že eště něco, ale nepamatuju si co :P) Hráli asi hodinu a páč byli dobří, vydupali jsme si ještě dva přídavky. Klidně bych si je zase brzo zopakovala. Dneska jsem si pouštěla na YT záznam z MoRu 2009, kde hráli i s Jarmilkou Šulákovou, a nějak se mi to dostalo do hlavy a nemůžu to vymazat. Tak vás třeba taky nakazím:

Včera mě Jiří lákal na Petru Janů, ale to vážně není můj šálek čaje, kávy ani ničeho jiného. A ještě bych tam, nedej bože, mohla potkat Michal David Revival. To bych se asi musela zrovna zabít.

Tenhle týden jsem taky zjistila, že koncertům letos asi ještě není konec, protože v září bude v Brně SamhainFest za přátelských 290 Kč. Hlavním tahákem by měla být Arkona, ale já jsem mnohem víc nadšená z Dalriady. Mám dojem, že to bude jejich první vystoupení v ČR. Z českých kapel tam budou Cruadalach, které znám už delší dobu, a Silent Stream of Godless Elegy, které jsem až do tohoto týdne neznala. Pak jsem si od nich pustila na YT písničku Skryj hlavu do dlaní a moje moravské metalové srdce zaplesalo! Začíná to totiž cimbálem, pak se přidává kapela a celou dobu se vlastně prolíná metal s cimbálkou. To je něco pro mé ucho! Posuďte sami:

Co poslední dobou dělám?

Učím se zpívat. Jestli máme někdy dát dohromady náš Apo-tribute projekt, chci zazpívat tak dobře, jak to půjde. Je totiž teoreticky možné, že se to někdy povede dokončit a předvést klukům z Apo, takže určitě chápete, že si nemůžu dovolit zazpívat špatně, když to uslyší Perttu. Taky se snažím sehnat nějaký dobrý mikrofon. Ten v noťasu sice není úplně špatný, ale jednak to bere šum z okolí a jednak se u toho zpívání hýbu, takže každé přiblížení se k mikrofonu se projevuje zesílením dynamiky, což tak úplně nepotřebuju. Taťka dneska našel mikrák a sluchátko k webkameře, kterou kdysi k čemusi dostal a od té doby leží v šuplíku, takže jsem ho vyzkoušela. Je to o chlup lepší než předtím, ale furt to neni ono. Bere to o něco míň okolních ruchů, ale stejně to produkuje vedle nahraného zpěvu i jakési vrčení a navíc jak je ten mikrák blízko sluchátka, tak to bere i podklad ze sluchátka. To taky nechci. Takže až budu s Liduš, musím se jí zeptat, jestli by to šlo nahrát přes mikrák z jejího karaoke. Jestli teda vůbec funguje. Naštěstí mám pořád relativně dost času, protože Jojo, hlavní koordinátor, na to stejně bude mít čas až v říjnu, jestli vůbec.

A ještě jedna bláznivá poznámka k Apocalyptice - konečně jsem se stala právoplatnou součástí naší krásné bláznivé Apo-rodiny na Apo-fóru. Byla jsem totiž adoptovaná spolu s jednou super Američankou další super Američankou, takže kromě maminky mám i sestřičku (máme sice ještě pár dalších příbuzných, ale ti už na fórum nechodí). Je to sice bláznivina, ale ti lidi jsou úžasní a já jsem strašně ráda, že jsem je našla. Mám dojem, že Apo má velký talent sdružovat milé, přátelské a originální lidi. Ještě by bylo super, kdyby tam bylo víc aktivních chlapů než jeden (vlastně dva - občas se tam objeví i admin).

Hm, Apo ještě jednou. Tenhle týden se mi zdál pěkně popletený sen. Spěchala jsem prohlídnout si byt, kam bych se potenciálně mohla nastěhovat (ve skutečnosti mi ta holčina, které jsem psala někdy ve čtvrtek nebo kdy, pořád ještě neodpověděla - vypadá to, že je offline). Trochu divné bylo, že hledám byt v Brně, ale celý sen se odehrával ve městě, které mělo daleko blíž k Hodonínu než k Brnu. Takže jsem vyšla z domu, jdu okolo obchodu a před ním na parkovišti hraje nějaká kapela. Neznám ji (nejspíš proto, že ve skutečnosti neexistuje), ale hrajou docela dobrý folk metal. A když se podívám pořádně, zjistím, že tam hraje Mikko! Vůbec netuším, na co hrál, ale bicí to nebyly, páč stál a za bubnama byl někdo jiný. Kapela mi stála v cestě, takže jsem musela projít okolo nich. Když jsem šla okolo Mikka, řekla jsem mu "moi," ale asi mě vůbec nezaregistroval. A já jsem se nemohla zastavit a zkusit to znovu, protože jsem přece strašně spěchala a doufala jsem, že až půjdu zpátky, budou tam pořád ještě hrát. Sen pak pokračoval stejně zmateně jako do té doby a zpátky už jsem se bohužel nikdy nedostala.

Tak jo, konec Apo-otravování. Snažím se vyrobit program na tábor. Brzo, co? (Tábor začíná ve čtvrtek.) Hry na seznamovací odpoledne jsem naštěstí měla hotové během chvilky. Něco si pamatuju z minulých táborů (výhoda toho, když člověk jezdí na tábory od 6 let - mám z čeho čerpat), něco jsem našla na netu a nakonec jsem z toho udělala docela dobrou kombinaci. Na druhou stranu, moc seznamování tam stejně nebude potřeba, protože minimálně dvě třetiny lidí se stejně znají z minulých táborů.

Fčil pracuju na angličtině. Původně jsem myslela, že se zaměřím hlavně na mluvení, protože toho se mi ve škole nedostávalo, ale že prý budou chtít víc gramatiku, tož dělám gramatiku. Procházím Headway a English Grammar in Use a snažím se z toho vyrobit nějaký zajímavý kompilát. Největší sranda na tom je, že nevím přesně, na jaké úrovni ti lidi budou - to, že jsem se dneska dozvěděla, že budu mít na starosti "mírně pokročilé" mi to sice malilinko ulehčilo, ale moc ne. Jisté je jedině to, že to bude banda lidí, kteří každý bydlí  a studují jinde a je jim mezi 13 a 20 rokama, až na výjimku v podobě devítiletého Prokopa, takže s největší pravděpodobností bude každý umět něco jiného. Zatím mám jakž takž hotové tři témata ze sedmi (sáhla jsem po comparisons, passive a rozdílu mezi past simple a present perfect, protože k tomu byly celkem dobré články a cvičení v učebnicích). No ale stejně netuším, jestli to na ně bude moc nebo málo a jestli je to vůbec bude bavit.

Zítra musím dodělat zbytek angličtiny, možná udělat i finštinu, pak bych taky měla dokoupit pár věcí jako zápisník, pláštěnku (ne že bysme jich měli doma málo, ale někdo z mně neznámého důvodu neustále kupuje ty z příšerně tenkého igelitu, který se roztrhne při prvním pokusu o rozepnutí knoflíku, takže se budu snažit sehnat něco pevnějšího, pokud možno pončo) a víno (nééé, to není na tábor, to je pro Denisu!). Kruciš, ještě něco jsem chtěla! Určitě to byly čtyři věci, ale nemůžu si vzpomnět, co byla ta poslední! Hm, doufám, že si zítra vzpomenu. Během úterka by to chtělo oprat, zabalit a do puntíku dodělat jazyky, abych ve středu mohla spokojeně vyrazit ku Praze. Já už se tak těšííííím!

Jediné, co mě ve výhledu na tenhle týden sssss...štve, je fakt, že budu ve stejnou dobu ve stejném městě jako Foo Fighters, ale stejně je neuvidím! Doma si postěžovat nemůžu, protože mi je okamžitě předhozeno, že kdybych si našla brigádu, tak na ně určitě budu mít prachy. Jo, vím, že je to pravda, ale to slyšet nechci! Taky jsem dneska četla v MF Dnes, že prý se Dave vytasil se svýma písničkama už v Nirvaně, ale Kurt mu je prý hodil na hlavu. No neni to konina? No je to konina! Pokud mě paměť neklame, několikrát jsem četla a slyšela, že Dave sice skládal, ale nechával si to pro sebe a v kapele to nevytahoval. Takže jsem se u těch novin pěkně naštvala, potřebovala jsem to vyventilovat, a místo toho jsem se setkala jenom s mamčiným "tak to nečti." OK, já chápu, že je zrovna teď v ještě větším stresu než obvykle, ale aspoň OBČAS by mohla utrousit nějaké souhlasné slovíčko, aspoň v takto nedůležitých záležitostech...

Kurňa, to je ale dlúhý článek! Tož na závěr si dovolím ještě vyjádřit radost z toho, že se našim sportovcům podařilo ukořistit krásných deset medailí (i když dva lidi, kterým jsem fandila snad nejvíc - Káče Emmons a Víťovi Veselému - nakonec skončili bramboroví). A to by mohlo být pro dnešek vše, přátelé. Stejně už je zítra :)