Jazykověda

Dneska jsem měla první hodinu s docentem, který se konečně uráčil přicestovat domů ze zahraničí. Docent je na našem ústavu synonymem pro postrach, takže jsem byla docela mile překvapená, že byl (aspoň dneska) naprosto v pohodě, i když jsem se asi půlku hodiny nechytala, o čem to vlastně mluví. Navíc vůbec netuším, jak bude vypadat zkouška - z přednášky nemám zapsané ani slovo, protože prostě nebylo co zapisovat. Celou dobu jsme rozebírali jeden text, který jsme měli mít nastudovaný. Ale i tak mě to docela bavilo. Jsem zvědavá, jak se bude projevovat po zbytek semestru, jak v jazykovědě, tak v baltských jazycích (ty máme zítra).

V té části přednášky, kdy jsem zrovna byla schopná chápat, o čem to mluví, mě zaujala jedna věc. V různých jazycích jsou různé způsoby, jak se vyjadřuje zdvořilost. Někdy jsou rozdíly mezi různýma stupněma zdvořilosti docela markantní (třeba v japonštině), v evropských jazycích to ale většinou tak závažný rozdíl není. V češtině i v některých jiných jazycích existuje fenomén tykání a vykání. Například ve francouzštině existuje taky, ale můžou se vzájemně daleko víc prolínat, než v češtině (například dva obchodní partneři si na pracovním jednání vykají, večer v hospodě plynule přejdou na tykání a další ráno pokračují v pracovní komunikaci vykáním). V češtině je naopak rozdíl mezi vykáním a tykáním dost podstatný, přechod mezi nima je spojený s určitým rituálem (když si někdo s někým "potyká," většinou si podají ruku a představí se, nebo si aspoň řeknou ahoj), a hlavně - pokud někdo nepoužije správnou formu (hlavně když tyká místo vykání), je to považováno za větší prohřešek, než kdyby mluvil vulgárně! Vůbec jsem si neuvědomovala, že zrovna v tomhle máme k japonštině docela blízko. A zajímalo by mě, jak to vnímají cizinci, kteří se učí česky, protože pro mě je v japonštině dost často problém odhadnout, jakou úroveň formality mám použít. V tomhle je daleko příjemnější finština, kde sice vykání je taky, ale používá se daleko míň, a hlavně angličtina, která to díky používání stejného zájmena pro "ty" i "vy" vyřešila úplně nejlíp.