Výstižnější by asi byl nadpis: "Co bych neposlouchala, kdyby mě k tomu okolnosti nedonutily," ale to je moc dlouhé. Okolnosti (= sestra ve stejném pokoji) občas způsobí, že si vyslechnu i totální hovadiny. Na první místo bych zařadila slovenský hip hop. Hip hopovou scénu vůbec neznám, takže její kvalitu si netroufám hodnotit, ale to, co poslouchá ségra, jsou sračky. Jednak to má stupidní texty, druhak mě dost otravuje ten jednotvárný rytmus. Hned na druhém místě je shit-pop. V žádném případě tím nemyslím veškerý pop, jenom ten "moderní," s otravným rytmem, jednoduchou melodií a ještě jednoduššími texty. Popravdě netuším, co se na tom poměrně inteligentnímu tvorovi, za kterého svoji sestru považuju, líbí.
Naštěstí se tyhle hudební třenice mezi náma odehrávají jenom o víkendu, přes týden jsme každá jinde. No ale být celý víkend v jednom pokoji s tímhle je občas o hubu. Obvykle to probíhá tak, že ta, která si dřív pustí noťas, si dá muziku do repráků, takže té druhé zbývají sluchátka. Ale i přes ně jde dost často slyšet, co zrovna hraje té druhé (to, že mi přeřvává klidnější pasáže některých písniček, mě sice sere, ale chápu to; to, že mi přeřvává metal, je ale fakt moc).
No ale abych ji jenom nepomlouvala, občas mě překvapí a pustí si i něco normálního (třeba The Pretty Reckless). A nejvíc mě šokovala, když jsem tak jedno dopoledne od ní slyšela Smells Like Teen Spirit!
Žádné komentáře:
Okomentovat