sobota 10. března 2012

Já a kytara

To, že se začnu učit na kytaru, jsem poprvé prohlásila někdy před deseti lety, možná ještě dřív. Naučila jsem se pár akordů a s tím jsem vydržela celých deset let. Když po mně někdo chtěl, abych zahrála veřejně (u táboráku, ve sklepě,...), většinou jsem zarputile odmítala (to víceméně dělám do teď). Ale poslední dobou jsem se odhodlala s tím něco udělat, a tak teď týrám každý nástroj v dosahu (čili domácí španělku a Lidčino jumbo). Asi před měsícem jsem se konečně odhodlala naučit pár barré akordů, takže se mi podstatně rozšířil repertoár. Ne že by to znělo nějak extra, ale už se to dá poslouchat. F už většinou trefím bez problémů, pak jsem dospěla ještě k H, Hmi, B, Bmi, F#, no a poslední lahůdkou, kterou se snažím naučit, je F#mi. Žůžo akord, to vám povím. Ale potřebuju ho k tomuhle:


(Mimochodem, chtěla jsem si dneska večer pustit nějaký metal, ale místo toho mi tu řvou TR, jedni z mých největších oblíbenců.)

A co ještě hraju? Většinou něco, co se dá využít u táboráku. Dost jsem toho pochytila od svých rodičů - třeba tohle:


Pak tohle:


Anebo tohle:


Samozřejmostí je Nohavica:



Pak taky zkouším Kryla:


A Klusa (mimochodem, za tyhle akordy bych ho praštila):


Ze zahraničních občas zkouším tyhle:



A nakonec, na dobrou noc, ještě jeden Samson :-)


Žádné komentáře:

Okomentovat