neděle 11. března 2012

Já a spánek

Než bude čas zapadnout do postele, sesmolím ještě jeden naštvaný článek o svém spánkovém režimu. Jsem člověk, který spí moooc rád, a štve mě, když se vyspat nemůžu. Co mě ale přímo sere, je jakýsi budík vestavěný v mém organismu, který mě celý minulý týden budil v 6.15! Jak se ta věc sakra vypíná? Já se nechci budit, když ještě nejsem vyspaná! Potřebuju svých poctivých osm hodin! Problém je, že jak se jednou proberu, tak už většinou znovu neusnu (výjimkou byl včerejšek, kdy jsem zabrala ještě na další 2,5 hodiny - zato jsem ale byla celý den daleko unavenější než zbytek týdne kromě středy, kdy jsem naopak padla večer do postele ještě před desátou).
S mamkou se o tomhle moc mluvit nedá, páč neustále střídá dvě rady - pravidelný režim a víc pohybu... Víc pohybu? Čím víc pohybu, tím pozdějc usnu. Nevím proč, je to tak. Pravidelný režim? Chodím spát mezi 23.30 - 0.30, to by se za pravidelné dalo považovat, ne? Tak kde je chyba? Nevím o tom, že by mě budilo něco zvenku - závěsy mám zatažené, žádný rušivý zvuk jsem nezaznamenala. Průser z toho, že bych zaspala, mi taky nehrozí (kor teď o víkendu), takže ani strachem z toho, že nevstanu včas, to není. Tak ale čím to sakra je a co mám udělat, aby to přestalo???
Teď můžu jedině vypnout tu černou obludu na klíně, do které si právě vylívám vztek, a půjdu spat. Hyvää yötä a spěte líp než já!

Žádné komentáře:

Okomentovat